O své budoucnosti rozhodujete už dnes
6. května
Konec starých penzijních fondů? Vláda plánuje jejich zrušení do deseti let
Staré penzijní fondy čeká pravděpodobně definitivní konec. Vláda zvažuje jejich postupné rušení s horizontem deseti let. Účastníci by byli převedeni do modernějších konzervativních fondů. Ve hře je až 350 miliard korun a úspory 1,7 milionu lidí.
Ve starých fondech leží stovky miliard s minimálním výnosem
V tzv. transformovaných penzijních fondech, často označovaných jako „staré penzijko“, je dnes uloženo téměř 350 miliard korun. Spoří v nich přibližně 1,7 milionu lidí. Přestože stát jejich spoření dlouhodobě podporuje, výnosy těchto fondů jsou velmi nízké a ve většině případů nepokryjí ani inflaci.
Podle údajů za poslední dekádu činila průměrná inflace zhruba 4 % ročně, zatímco staré penzijní fondy dosahovaly výnosů jen kolem 1 % ročně. Reálně tak střadatelé o hodnotu svých úspor přicházejí.
Proč jsou transformované fondy problém
Hlavním důvodem nízkého výnosu je zákonná garance nezáporného zhodnocení. Fondy nesmí nikdy vykázat ztrátu, což je nutí investovat extrémně konzervativně – zejména do státních dluhopisů.
Vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček k tomu uvádí:
„V transformovaných fondech leží stovky miliard, které se kvůli zákonné garanci nezáporného výnosu reálně po inflaci znehodnocují. To není v zájmu střadatelů ani ekonomiky.“
Podle ekonomů je tato garance přežitkem, který popírá samotný smysl dlouhodobého spoření na penzi – tedy postupné a dlouhodobé zhodnocování úspor.
Co jsou transformované (staré) penzijní fondy
Transformované fondy:
- vznikly 1. ledna 2013 převodem původního penzijního připojištění,
- jsou součástí III. pilíře důchodového systému,
- jsou uzavřené pro nové smlouvy – mají je pouze lidé, kteří vstoupili do systému do 31. 12. 2012.
Jejich hlavní vlastnosti:
- garance nezáporného zhodnocení,
- možnost výsluhové penze (výběr až 50 % úspor po 15 letech),
- velmi nízký výnos kvůli konzervativnímu investování.
Konec za deset let: proč ne hned?
Vláda pracuje s variantou postupného ukončení během deseti let. Důvody jsou především dva:
1️⃣ Stabilita finančního trhu
Staré fondy drží především české státní dluhopisy. Okamžité zrušení by znamenalo jejich masivní výprodej v objemu stovek miliard korun, což by mohlo rozkolísat trh a negativně ovlivnit ceny dluhopisů.
2️⃣ Ochrana práv klientů
Lidé si produkt sjednávali za určitých podmínek – s garancí nezáporného výnosu a možností výsluhové penze. Okamžité zrušení by znamenalo porušení původních slibů státu.
Jak uvádí Asociace penzijních společností, desetiletý horizont dává zejména starším lidem prostor v klidu dospořit za podmínek, které si sami zvolili.
Co se stane s účastníky a jejich penězi
Navrhovaný postup počítá s několika kroky:
- Starší účastníci by mohli ve starých fondech zůstat a dospořit.
- Mladší účastníci by byli motivováni k přechodu do účastnických fondů nového penzijka.
- Ti, kteří by ve starých fondech zůstali i po deseti letech, by byli automaticky převedeni do konzervativních fondů v novém systému.
Podle odborníků je právě u mladších lidí setrvání ve starých fondech nejproblematičtější – přicházejí tak o možnost výrazně vyššího dlouhodobého zhodnocení.
Nové penzijko: podstatně vyšší potenciál
Pro srovnání – akciové fondy nového penzijního spoření dosahovaly za posledních deset let průměrného výnosu přes 7 % ročně.
Penzijní společnosti proto mladším klientům stále častěji doporučují přechod. Jen v prvním čtvrtletí letošního roku změnilo fond téměř 30 tisíc lidí.
Kromě penzijka mají lidé k dispozici i další nástroje – například ETF fondy, podílové fondy nebo investiční platformy, které mohou být vhodným doplňkem spoření na stáří.
Reforma penzijního spoření tím nekončí
Zrušení starých fondů je pouze jednou částí širší reformy. Ministerstvo financí zároveň připravuje:
- změny poplatků,
- zavedení strategie životního cyklu,
- úpravu státní podpory, zejména pro mladší střadatele.
Cílem je, aby peníze určené na penzi reálně pracovaly a pomohly lidem udržet životní úroveň i po odchodu do důchodu.
